Jste zde

9. 1. 2020
Procházka po Vyšehradském hřibitově

Poslední den před vánočními prázdninami navštívila část kvarty B Vyšehradský hřbitov. Každý u hrobu "toho svého velikána" zarecitoval, ocitoval, zahrál či jinak připomněl život a dílo... Takže jsme si připomněli Karla Čapka a Olgu Scheinplfugovou, Václava Hanku, Miladu Horákovou, roztocké rodačky nezapomněly na Zdenku Braunerovou, hudebnice na Zdeňka Fibicha či Waldemara Matušku, vědci pak na Jaroslava Heyrovského. Osobností, které jsme si připomněli, bylo víc - každé jsme zapálili svíčku a věnovali jí tichou vzpomínku. Předvánoční náladu pak podtrhlo naše posezení v Té kavárně Jedličkova ústavu, kde si studenti předali vlastnoručně napsané dary.

Jako přání k novému roku mi dovolte ocitovat slova Matuškovy písně, kterou Adéla zazpívala a navzdory zimě zahrála na ukulele:

"Protože my už dávno víme, že nad zlato a bohatství

je moudrost a uvážlivý čin, že Eldorádo není kdesi     

v dálce, ale docela blízko v našich srdcích    

a v našem myšlení, a že jeho pravé jméno je svoboda     

pravda a porozumění. Nosíme je v sobě a ptát se na     

něj je naše přirozená povinnost."

Radostný a úspěšný rok 2020 Vám přejí Vaši dějepisci.